Mé československé manželství oslavilo již 21 let. Přesto pořád objevujeme výrazy, které jsou pro druhého divné, až nepochopitelné. Velikonoční tatar není imigrant z Velikonočních ostrovů, ale korbáč! Výzva „ Zabi klinec!“ není temný mafiánský povel, ale žádost o zatlučení hřebíku.
Do školy v Brně jsem nastupovala s tím, že to s tou češtinou nebude tak hrozné. Z tohoto omylu jsem byla vyvedena hned na první hodině. Zadání znělo: Narýsujte tečnu. Pomoc, co je to tečna? Aha, dotyčnica. A čerchovaná čára je bodkočiarkovaná čiara. Naozaj.
Předpony pře- a pro- pořád představují velkou výzvu. Doteď válčím s výrazy přehlídka a prohlídka, často neúspěšně. Kdykoli je to možné, vyhnu se jim nějakým opisem. Záhadou je pro mě i horník, který pracuje v dole. Je z něj pak dolník? Slovenský baník pracuje radši v bani. A víte, kde dostanu paplón, vankúš a plachtu? V oddělení posteľnej bielizne!
Čeština je výrazově bohatší, slovenština má modernější gramatiku. Jsou to krásné a hravé jazyky. Bylo by ale omylem domnívat se, že jsme schopni bez přípravy mluvit tím druhým jazykem. Češtinu v podstatě vnímám jako další cizí jazyk, kde nad gramatikou musím přemýšlet. Pro Brňáky je spisovná čeština dokonce první cizí jazyk, který se učí ve škole. Originální přístup ke skloňování („ su ve školi“) zmátl nejednoho cizince.
Takže jestli jste byli doposud přesvědčení, že ve slovenštině existují slova jako veprový riazok, žiazeň nebo jeriab (správně žeriav), jestli jste se předváděli se znalostí ubohé profláknuté čučoriedky a věřili ve fiktivního drevokocúra, jehož existence nebyla zatím potvrzena, je nejvyšší čas nabídnout Vám těžší kalibr.
Co třeba překlad následujícího textu:
Dievčina vyšla na priedomie. Na čistinke pred ňou stál bútľavý peň. Na ňom sa trblietala posledná srieň a kvapôčky rosy vyzerali sťa cencúle. Začínalo júnové brieždenie. Ranné zore vzbĺkli. Poľovník sa práve vracal z postriežky.
Púpavy už odkvitli, ale rozvoniaval orgován. Kŕdeľ belasých motýľov krúžil nad nevädzami a nezábudkami. Neďaleká črieda smädných oviec podišla k mláke plnej žubrienok. Vyrušené lienky sa rozpŕchli nad pŕhľavou.
Jasně, je to blábol. To jsou jen účelově poskládaná slova. Ale všechna použitá slova jsou a) opravdu spisovná, b) opravdu běžně používaná.
Určitě textu rozumíte. Zkuste ho však přeložit slovo po slovu. Nezaseknete se nikde?
Pro pokročilé mám další perly: úžerník, garbiareň, pahreba, zimomriavky, osoh, ošarpaný, prívarok, cap, hrvoľ, svokra. Podobnost s češtinou nulová.
Na závěr malý bonus:
Seriál Smolíkovci jsou Miazgovci. Brouk Pytlík je Chrobák Truhlík, Neználek je Nevedko. A pro Slováky: Jeden chlp z chvosta koňa se česky jednoduše řekne žíně!